Je žralok opravdu monstrum?

4. června 2017 v 0:30
Mám žraloky moc ráda a vždy jsem se o ně hodně zajímala. Jsou to úžasná stvoření, která si zaslouží trochu pochopení a ochrany.

Erik Vance napsal: ,,Setkání se žralokem v přírodě je úplně jiné, než si představujete. Na první pohled to není onen zlověstný tvor, kterého bychom očekávali po shlédnutí tisíců filmů. Je zavalitý, ba skoro tlustý, trochu jako příliš nacpaná klobása. Při pohledu ze strany vypadá jako šašek." Pan Vance má pravdu v tom, že ze žraloka udělala zrůdu hlavně televize. Stejně jako třeba z vlka. Kdo by neznal třeba film Čelisti nebo pohádku o Červené Karkulce, že?

Asi nejznámější ze všech žraloků je žralok bílý. Jeho obrovská tlama směřuje do špičky a možná právě díky ní má tu nejhorší pověst. Je zajímavé, že toho o něm víme vlastně strašně málo. Nejnovější studie dokazují, že je to ve skutečnosti velmi obezřetný a chytrý lovec. Nikdy neútočí bezvýznamně a lidem se většinou vyhýbá. Ještě nikdy nikdo neviděl žraloky bílé při páření, nevíme kolika let se dožívají, kdy dosahují pohlavní dospělosti ani kolik jich je. Všechny pokusy o chov žraloka bílého v zajetí skončily katastrofálně. Proč? V několika případech se sám žralok zabil mlácením hlavy o stěnu akvária nebo nepřijímal žádnou potravu a zemřel hlady. To také dokazuje, že jsou velmi inteligentní. Zvláštní jsou i jejich migrace, každá vede úplně jinam.


Další teď hodně aktuální téma ohledně žraloků je kampaň proti uřezávání jejich ploutví. V Číně jsou totiž považovány za lahůdku, ale způsob jejich získávání je otřesný. Rybáři vytáhnou z moře na loď žralok a živému mu uříznou všechny ploutve, pak ho vhodí zpátky do moře. Žralok se potopí ke dnu a utopí se... A to vše jen pro to, aby si lidé pochutnali na žraločí polévce, která je oblíbená nejen v Číně.

JEŠTĚ PÁR OBRÁZKŮ:



 

Dlouhozobka svízelová

20. května 2017 v 0:19
Dlouhozobka svízelová je motýl z čeledi lišajovitých, ale jako jediná z čeledi není nočním živočichem. Trochu se podobá kolibříkovi, saje nektar květin a třepetá se ve vzduchu. Má rozpětí křídel asi 40-50 mm a je tažná. Vykytuje se v jižní Evropě a teplejších částech střední Evropy. Během své migrace se dostane i do ČR., ale vyskytuje se i v Asii nebo severní Africe.


Základní informace:
Český název:dlouhozobka svízelová
Latinský název:Macroglossum stellatarum
Hlavní znaky:dlouhý sosák, kterým při třepotavém letu saje nektar z květu, přední pár křídel šedohnědý s pruhy, zadní křídla žlutooranžová, robusní tělo
Velikost:rozpětí křídel 40-50 mm
Způsob života:tažný motýl
Rozšíření svět:Evropa, Asie, severní Afrika
Rozšíření ČR:téměř po celém území
Potrava:motýli -nektar
Ochrana:nejedná se o ohrožený druh

Binturong

18. května 2017 v 19:28
Binturong je málo známé, ale přesto zajímavé zvířátko, která Vám dnes představím v krátkém článěčku.

Je to největší šelma z čeledi cibetek. Používá ocas jako ,,pátou končetinu" stejně jako některé opice a výborně šplhá na stromy a to má 20 kg.
Binturong je mírumilovná šelma, která se živí hlavně ovocem! Je chovancem mnoha zoologických zahrad. Nejlépe Vám ho představí následující videa:



Hlavně na druhém videu byla vidět jeho klidná povaha vůči lidem. Až půjdete zase někdy do ZOO zkuste se tam po něm podívat. U nás v Plzni ho máme a moc ráda ho pozoruji. Působí sice jako lenoch, ale umí i pěkně řádit.
 


Český objevitel největšího dravého brouka

10. května 2017 v 20:50
Nejprve bych se chtěla omluvit, že teď blog trochu flákám, ale prostě nestíhám. Mimo jiné zrovna hledám nevěstu pro jednoho z mých papoušků a žádná legrace to není. Asi jsem moc kritická, ale zatím žádná mi nevyhovovala (kéž by si jí Sunny vybral sám). Tahle má špatné peří, tahle je moc stará, tahle nemá kroužek.... No a teď konečně ke článku!

Na začátku 19. století prý přírodovědec Georges Cuvier prohlásil, že všechna velká zvířata již byla objevena. Řekl také že, gorily neexistují, to prý jen cestovatelé nejsou schopni rozpoznat šimpanze. Teď jsou nám jeho slova k smíchu, protože od té doby bylo objeveno ještě tolik druhů zvířat....a ne všechna byla malá. Ale jedno malé a přitom největší svého druhu objevil i český kryptozoolog Jaroslav Mareš. Je také autor mnoha knih, cestovatel a záhadolog. Objevil totiž největšího dravého brouka na světě! A to úplnou náhodou. Dostal krovky neznámého brouka, kterého zašlápl slon a hned mu bylo jasné, že jde o brouka, kterého nezná.

Dočetla jsem se o více případech náhodného objevení nového živočicha. Líbí se mi třeba případ z Francie. V jednom z muzeí měli vystavený exemplář obrovského gekona a nikdo se o něj desítky let nezajímal. Až nový majitel si ho prohlédl podrobněji a zjistil, že se lidé koukali spoustu let na nový druh gekona, který v přírodě už nejspíše zcela vymizel. Dostal jméno gekon Delcourtův a stále se pátrá po živých zástupcích druhu.

A ještě nakonec mám jeden zajímavý odkaz. Mám ho od jednoho blázna do přírody (dokonce si troufám říci, že skoro stejně velkého jako jsem já). Je to odkaz na zajímavé stránky (pouze v angličtině) plné tabulek právě o nově objevených druzích. Tady je: http://www.iucnredlist.org/

O čem se teď hodně mluví a píše?

4. května 2017 v 20:54
Protože se snažím být v obraze.... Rozhodla jsem se sepsat zde pár nejaktuálnějších a nejzajímavějších věcí z přírody, které se poslední dobou hodně řeší.

Žije vakovlk?
Když byl ve 30. letech 20. století zcela vyhuben nikoho nezajímal, nestudoval ho žádný vědec, zachovalo se jen několik starých fotek (pocházejících většinou ze ZOO) a pár jeho kůží a kostí. Až v poslední době se o vakovlkovi začalo zase mluvit. Objevili se vědci, kteří si byli jisti, že toto zvíře ještě nevymřelo. Doufají, že se pár jedinců ještě ukrývá na ostrově Tasmánie u Austrálie, kde byl spatřen ,,poslední" divoký vakovlk. Je však možné, aby se zvíře jeho velikosti ukrývalo před lidmi tolik let? Proč by nelovil ovce jako dříve? Nebo ho snad spatřili jen domorodci a před světem to tají? Jistě Vás napadá ještě spoustu otázek, ale odpověď na ně se dozvíme až skončí výzkum.

Wildlife Photographer of the Year 2016
Konečně je to tady! Vyhlášení jedné z největších fotografických světových soutěží zaměřených na přírodu, kterou pořádá Britské přírodovědné muzeum. I v 52. ročníku se bylo na co dívat. Soutěží se v mnoha kategoriích ( plazi, obojživelníci, ryby, savci, bezobratlí, město....) a novansnímky měli autoři jako třeba Iago Leonardo ( Španělsko), Nayan Khanolkar (Indie), Ronan Donovan (USA), Scott Portelli (Austrálie) a další. Výstava byla tentokrát, tak jsem si fotografie prohlížela přes internet. Jestli Vás vítězové kategorií také zajímají zde jsou stránky fotografů: www.iagoleonardo.com, www.nayankhanolkar.com, www.simonstafford.co.uk nebo se podívejte přímo na stránky muzea: www.nhm.ac.uk.


Druhý největší hlodavec
Když se řekne největší hlodavec určitě si vybavíte kapybaru, ale kdo je druhý největší hlodavec světa ví málokdo. Tak přátelé řeč bude o roztomilém zvířátku, které se jmenuje mara stepní. Mary jsou někdy přezdívány ,,srnky z řádu hlodavců" a to díky jejich dlouhým nohám, běhu a zbarvení, které opravdu připomíná srnku. I když není mara žádný obr ( v říši hlodavců ano, ale z našeho pohledu ne) dokáže běžet rychlostí až 45 km/h! Celkově je to velmi zajímavé zvířátko a jsem moc ráda, že je konečně oficiálně ,,sestřenkou" morčat a jiných hlodavců.


Strom roku 2017
Další soutěž, která se však může týkat i Vás (neříkám, že Wildlife se Vás nemůže týkat). Pokud víte o stromu, který by si zasloužil označení STROM ROKU 2017 a označení PAMÁTNÝ STROM nebojte se ho přihlásit! Není to jen tak: musíte ho změřit, odhadnout jeho stáří, dohledat zmínky o něm v kronikách, sehnat hromadu podpisů....

Co jste možná nevěděli....

3. května 2017 v 20:30
Tento článek je vlastně pokračování k předešlému článku, protože také souvisí se stopami člověka v přírodě. Že se máme k přírodě chovat hezky je snad zbytečné psát, ale napsat PROČ se o přírodu starat je důležité. Tak tady jsou některé důvody, které jsem vybrala z knihy pana Františka Hykeše, z časopisu Příroda a z výstavy Země krásná neznámá.

- Během 20. století bylo zničeno 80 procent světových pralesů.
- Do roku 2100 by mohla hladina moří stoupnout až o 50 cm. To by se dotklo 20 procent světové populace.
- V roce 2005 dosáhla díra v ozonové vrstvě na jižní polokouli 7 milionů čtverečních kilometrů, což je více než trojnásobek rozlohy USA.
- Průměrná roční spotřeba benzínu na člověka: v Africe - 31 l
v Asii - 50 l
v Evropě 427 l
v Americe - 1 637 l
- Na naší planetě hrozí zánik 1/4 druhů savců, 1/8 ptáků, 1/3 ryb a 2/5 obojživelníků.
- Spotřeba vody za jeden den : farmář na Madagaskaru -10 l
Pařížan - 240 l
Američan - 600 l

Popravdě jsem z některých čísel byla opravdu zděšená a musela jsem si ji přečíst ještě jednou. Myslím si, že je dobré to vědět a třeba se nad tím i trochu zamyslet, protože mozek nestačí jen mít, ale také ho musíme někdy používat!

Dronte mauricijský a můj May Day

1. května 2017 v 22:49
Dronte mauricijský? Ano! Jde o již vyhynulého opeřence, který se stal symbolem všech živočišných druhů, které vyhubil člověk. Budeme mu říkat prostě ,,dodo" (nedovolila bych si vymýšlet jiná jména pro již pojmenované živočichy, jen se trochu opičím po panu Františkovi Hykešovi). Dodo nesl nějakou dobu české jméno blboun nejapný, ale to už naštěstí neplatí. Byl to celkem velký nelétavý ostrovní pták, který neměl žádné přirozené predátory (nutno podotknout, že jejich počet se reguloval sám ) . Když začali lidé podnikat mořeplavby vše se pro doda od základů změnilo. Na ostrovy lidé zavlékli kočky, psi a jiné potenciální predátory a i oni sami konzumovali vajíčka dodů. K jejich úplnému vyhubení přispělo i kácení původních lesů....

A proč jsem si zrovna na doda vzpomněla? Byla jsem dnes v Zoologické a botanické zahradě města Plzně na dni May Day ( Školy a neziskové organizace z Plzeňského kraje si každoročně 1.5. připraví stánky, které mají za úkol informovat veřejnost o ochraně přírody. Letos to byla konkrétně biodiverzita. Každý stánek má připravené i výrobky a výtěžek z jejich prodeje putuje do předem vybrané organizace, která nějak pomáhá přírodě. Letos třeba Talarak - filipínská organizace věnující se problematice palmového oleje a dále organizace na ochranu chřástala polního v naší přírodě. ) . U našeho stánku si děti mohly vyrobit včelí hotel pro divoké včely, nechat si namalovat cokoliv na obličej nebo si zakoupit něco ze stánku. Byla jsem tam od 8:30 do 18:00 a byla to docela fuška. Tak jsem si ,,za odměnu" šla koupit dvě strašilky filipínské, protože jsem dříve měla pakobylky australské a zbylo mi prázdné terárium speciálně pro hmyz. Je sice pravda, že už doma mám takovou malou ZOO: Fenka německého ovčáka, zakrslý králíček, gekončík noční, papoušek královský (a brzy i jeho nevěstu) , 39 zebřiček pestrých, 28 dospělých achatin immaculatek a okolo 80 mladých, 14 dospělých achatin reticulatek a asi 53 mladých, rybičky dvanácti druhů, vodní šneky a další strašilky. To oni všichni jsou moje největší učitelé.
Ale už jsem zase odbočila, prostě a jednoduše jsem si ze ZOO odnesla se strašilkami i dvě moc zajímavé knihy. První PALMANACH, která se věnuje problematice palmového oleje (zde máte další důkaz, že se o tohle téma opravdu zajímám) a druhou, která se stala mojí inspirací pro tento článek: STOPY ČLOVĚKA V PŘÍRODĚ. Tam sem mimo jiné autor zabývá i dodem.

Nakonec byl článek spíše výpravný než poučný, tak snad odpustíte, že jsem se tak rozepsala, ale May Day si to vážně zaslouží je to skvělý projekt!

Larva, která může lidstvo zachránit před plasty

27. dubna 2017 v 21:58
Nezačala jsem psát sci-fi povídky, ale opravdu jste četli správně. Právě začínáte číst článek o larvě zavíječe voskového, která je nepřítelem včel, ale podle vědců může zachránit lidstvo před plasty, které pomalu zaplňují naši planetu! Teprve dnes jsem narazila na zajímavý článek o vědecké práci paní Federicy Bertocchiniové. Nejen, že je to skvělá včelařka, ale i vědkyně s nápady, které prý dokáží zachránit Zemi. Nápad je to moc pěkný, ale je reálný?
Vše to začala úplně obyčejně. Federica čistila včelí úl a našla právě larvy zavíječe, dala je do igelitového pytlíku a po chvíli zjistila, že se larvy prokousaly a zmizely.......zní to opravdu jako pohádka, ale tak se zrodil její dokonalý plán!

Teď ještě něco málo k samotnému zvířátku, aby jste věděli o kom je to vlastně řeč. Zavíječ voskový je drobný motýl, který je vázaný na úl. Do včelího vosku klade svá vajíčka. Po pěti dnech se z vajíček líhnou larvy a prokousávají v plástu chodbičky, aby se mohly zakuklit. Včelám to vadí a proti larvám se brání a to jim snižuje výnosy medu.

V Institutu biomedicíny a biotechnologie v Kantábrii provedli experiment se 100 larvami. Nechali je žvýkat polyetylenovou tašku, kterou výrazně poničily už po 40. minutách. A protože se plasty v přírodě rozkládají až 400 let je boj s nimi velmi aktuální. Samozřejmě, že by bylo fajn omezit počet plastů, ale i tento plán má nějaké to ale. Já si třeba nejsem jistá, jestli je vůbec vhodné krmit úmyslně larvy plasty. Přirozené to není, ublížit jim to prý nemůže..... Sama jsem zvědavá na závěr pozorování.



Psík mývalovitý v Česku

27. dubna 2017 v 20:43
Nejprve se chci omluvit, že teď blog trochu zanedbávám, ale jistě pochopíte, že jsou důležitější věci. Tento článek vznikl po rozhovoru s jedním myslivcem, protože jsem měla smíšené pocity a potřebovala jsem se vypsat a podělit se o můj názor.

Šlo o psíka mývalovitého, který je v Česku nepůvodním druhem a byl sem zavlečen z Asie, hlavně kvůli jeho chovu pro kožešinu (že jsem proti kožešinovým farmám snad ani nebudu psát, byl by to další článek). Jenže díky vysokému počtu mláďat ve vrhu, širokému spektru potravy a přizpůsobivosti se zde rozšířil a utlačuje některé původní druhy ( ovšem nikdo neřeší, že mýval není jediný nepůvodní druh u nás, který způsobuje problémy). Cituji z portálu http://zpravy.idnes.cz :
,,Požírá totiž chráněné druhy obojživelníků a bezobratlých, kvůli němu ubývají také ptáci žijící na zemi nebo v nižších křovinách."

Tak opravdu nevím, ale podle již zmíněného myslivce je jediné řešení: střílet, střílet, střílet! Neměli by se střílet spíše ti, kteří ho sem zavlékli? A opravdu jeho přítomností příroda trpí více něž tou lidskou? Ještě musím dodat, že je to jen můj názor (jako vše tady na blogu) a rozhodně nepodporuji vetřelce v naší přírodě.

Mé úvahy....aneb proč?

21. dubna 2017 v 23:32

Ano, zase jsem se rozhodla napsat článek k tématu týdne. Pravidelní čtenáři jistě ví, že to je na mém blogu spíše výjimka, ale tohle téma s názvem ,,Hloupí lidé" mi sedlo a myslím si, že se dokonce i hodí k hlavnímu tématu mého blogu o přírodě. Ale moc Vás prosím, aby jste tento článek brali jako mojí vlastní úvahu a nemysleli si, že jsou to všechno ověřené informace. Aby byl článek tak akorát dlouhý rozčlením ho do podkapitol. Samozřejmě budu ráda za Vaše názory, které si ráda přečtu v komentářích pod článkem.

1. Definice hloupého člověka
Kdo je to vlastně hloupí člověk? Jak se pozná? No, přesná definice hloupého člověka bohužel není a je na nás, koho bereme za hloupého. Hlupáci se nachází ve všech odvětvích, ale já se zaměřím (překvapivě) na přírodu.
Tak tedy: Hlupák je například i ten, kdo si nedokáže vážit přírody a její moci. Hlupák nikdy nepozná krásu přírody, myslí si, že on je ,,pán tvorstva" a může všechno. Ničí vše kolem sebe, nebere ohledy na nic a na nikoho jiného. Chová se bezohledně a...... Mohla bych pokračovat do nekonečna, ale každý z Vás má jistě úplně jinou představu hloupého člověka. Je to totiž moc široký a neurčitý pojem. Ovšem musím podotknout, že hlupákem se může stát i vzdělaný člověk.

2. Od kácení lesů po vyhubení živočišných druhů
A pokračovat bych zase ještě mohla! Zkuste se zamyslet, co dělají lidé pro přírodu? Nebo ještě lépe, zamyslete se, co může způsobit hloupý člověk v přírodě! Škoda slov, zmíním se jen o pár věcech, které já pokládám za jedny z nejdůležitějších. Nejprve uvedu příklad: Žralok bílý je považován za jednoho z největších zabijáků lidí, ale ročně má na svědomí ,,jen" několik desítek lidských úmrtí a nikdy člověka nenapadne když nemusí. Ale ČLOVĚK zabije ročně několik milionů zvířat a mnoho druhů už zcela vyhubil! Co třeba takový australský vakovlk? Kde je s ním konec? Možná si to nechceme přiznat, ale to lidé ho vystříleli, aby jim nemohl škodit. Považovali ho za škůdce..... Vlastě nemusíme chodit tak daleko. U nás před sto lety také lidé vystříleli většinu velkých šelem a teď doufají, že se sem zase vrátí.
A ještě se zmíním o deštných pralesech, které také kácíme a vypalujeme kvůli palmovým plantážím pro palmu olejnou. Jenže ztrácíme plíce planety a ničíme domov stovkám zvířat a rostlin. Dále také ničíme ovzduší...... Ale proč?!

3. A zvířata ještě jednou
Četli jste knihu Malý princ? Jestli ano, určitě si pamatujete slavnou větu: ,,Jsi navždy zodpovědný za to, cos k sobě připoutal." Tak proč končí tolik zvířat v útulcích? Proč dnešní vyspělá společnost dovolí týrání zvířat? Proč? Takových proč je mnoho a já si na ně musím odpovědět sama.

Tak a teď posuďte sami, kdo jsou to ti hloupí lidé.

Na závěr článku bych se Vám chtěla trochu omluvit, že jsem se nedržela své emoce na uzdě. Je totiž pravda, že je i spousta lidí s dobrým srdíčkem, kterým na přírodě opravdu záleží a pomáhají jí. Těm patří velké dík! Ovšem téma znělo jasně.

Kam dál