Novinky z Česka, ciziny i vesmíru.

27. července 2017 v 21:04
Nejprve se chci všem čtenářům omluvit, že jsem tááák dlouho na blog nenapsala pořádný článek. Tak se Vám to pokusím vynahradit novinkami ze světa zvířat a přírody.

Začneme třeba novinkami ze zoologických zahrad:

PRAHA - Mezi nejnovější přírůstky patří gepardí paterčata, deset mláďat varana komodského, mládě antilopy bongo nebo hříbě koně Převalského.
Zoo navíc nabízí možnost zaplatit si speciální zážitek ( večerní prohlídky, možnost svatby přímo v areálu a další).

BRNO - Letos se tu mimo jiné narodila dvě mláďata sýčka obecného, mládě velblouda dvouhrbého a pět štěňat vlka arktického. Pro děti má zoo připravenou možnost narozeninové oslavy.

DVŮR KRÁLOVÉ - Chovají zde přes dva a půl tisíce zvířat, ale asi největší novinkou je obnovení chovu hyen žíhaných.


PLZEŇ - A co u nás v Plzni? Mláďátka, mláďátka a zase mláďátka. Jukněte třeba na webkamery a pozorujte od Vás doma nejslavnější mláďátka ( hrošici Adélku, lvíče Amiru, obě holky nosorožčí, žirafí kluky a další.) Odkaz zde: http://www.zooplzen.cz/o-nas/webkamery/webkamery.aspx

A teď něco ze zahraničí:
V zoo v San Francisku zemřela lední medvědice Uulu. Bylo jí 36 let, což z ní dělalo nejstaršího zástupce svého druhu na území Spojených států. Zoologická zahrada
 


Borůvky, brusinky a jejich rodina

1. července 2017 v 13:58
Máte rádi borůvky? A přemýšleli jste někdy nad jejich příbuznými?

BRUSNICE CHOCHOLIČNATÁ
Je vysoká až 4 metry a vyskytuje se hlavně v Severní Americe. Ale pěstuje se i v Číně a Japonsku.


BORŮVKA
Je vysoká nejvíce 50 cm. Najdeme ji v Evropě, Mongolsku, Číně a v Severní Americe.


VLOCHYNĚ
Vlochyně je vysoká okolo 80 cm. Vyskytuje se v severní a střední Evropě, na Sibiří, ve východní Asii až po Japonsko.


KLIKVA VELKOPLODÁ
20 cm je její maximální výška. Pěstuje se na Novém Zélandu, ale původně se vyskytuje jen v Severní Americe.


BRUSINKA
Je vysoká 30 cm, vyskytuje se v horách Evropy.

 


Síla stisku zvířecích čelistí

1. července 2017 v 13:14
Tak se zase po delší době hlásím. Poslední měsíc byl opravdu hektický a jsem ráda, že jsem se konečně dostala k napsání dlouho plánovaného článku. Chtěla bych Vám představit pár zvířat, která vynikají v síle stisku svých čelistí. Ale hned na úvod představím živočicha, který ji nemá tak výjimečnou, ale mnoho lidí si to myslí. Možná už tušíte, že se jedná o obávaného vodního tvora, který prý dokáže během chvilky ohlodat člověka na kost. Ano, myslím tím piraňu. V roce 2012 proběhl výzkum, při němž se povedlo změřit sílu stisku obávaného rybího ,,zabijáka". Výsledek dokázal, že piraňa má stisk okolo 320 N a to je zhruba polovina stisku dospělého člověka!

Hyena skvrnitá má nesmírně silné čelisti a masivní lebku. Její stisk je 4 500 N! Dokáže rozdrtit i velké žirafí kosti. Krokodýl dosahuje síly stisku více než 16 500 N. Ale králem je bezkonkurenčně žralok se sílou stisku 18 200 N.

Je žralok opravdu monstrum?

4. června 2017 v 0:30
Mám žraloky moc ráda a vždy jsem se o ně hodně zajímala. Jsou to úžasná stvoření, která si zaslouží trochu pochopení a ochrany.

Erik Vance napsal: ,,Setkání se žralokem v přírodě je úplně jiné, než si představujete. Na první pohled to není onen zlověstný tvor, kterého bychom očekávali po shlédnutí tisíců filmů. Je zavalitý, ba skoro tlustý, trochu jako příliš nacpaná klobása. Při pohledu ze strany vypadá jako šašek." Pan Vance má pravdu v tom, že ze žraloka udělala zrůdu hlavně televize. Stejně jako třeba z vlka. Kdo by neznal třeba film Čelisti nebo pohádku o Červené Karkulce, že?

Asi nejznámější ze všech žraloků je žralok bílý. Jeho obrovská tlama směřuje do špičky a možná právě díky ní má tu nejhorší pověst. Je zajímavé, že toho o něm víme vlastně strašně málo. Nejnovější studie dokazují, že je to ve skutečnosti velmi obezřetný a chytrý lovec. Nikdy neútočí bezvýznamně a lidem se většinou vyhýbá. Ještě nikdy nikdo neviděl žraloky bílé při páření, nevíme kolika let se dožívají, kdy dosahují pohlavní dospělosti ani kolik jich je. Všechny pokusy o chov žraloka bílého v zajetí skončily katastrofálně. Proč? V několika případech se sám žralok zabil mlácením hlavy o stěnu akvária nebo nepřijímal žádnou potravu a zemřel hlady. To také dokazuje, že jsou velmi inteligentní. Zvláštní jsou i jejich migrace, každá vede úplně jinam.


Další teď hodně aktuální téma ohledně žraloků je kampaň proti uřezávání jejich ploutví. V Číně jsou totiž považovány za lahůdku, ale způsob jejich získávání je otřesný. Rybáři vytáhnou z moře na loď žralok a živému mu uříznou všechny ploutve, pak ho vhodí zpátky do moře. Žralok se potopí ke dnu a utopí se... A to vše jen pro to, aby si lidé pochutnali na žraločí polévce, která je oblíbená nejen v Číně.

JEŠTĚ PÁR OBRÁZKŮ:




Dlouhozobka svízelová

20. května 2017 v 0:19
Dlouhozobka svízelová je motýl z čeledi lišajovitých, ale jako jediná z čeledi není nočním živočichem. Trochu se podobá kolibříkovi, saje nektar květin a třepetá se ve vzduchu. Má rozpětí křídel asi 40-50 mm a je tažná. Vykytuje se v jižní Evropě a teplejších částech střední Evropy. Během své migrace se dostane i do ČR., ale vyskytuje se i v Asii nebo severní Africe.


Základní informace:
Český název:dlouhozobka svízelová
Latinský název:Macroglossum stellatarum
Hlavní znaky:dlouhý sosák, kterým při třepotavém letu saje nektar z květu, přední pár křídel šedohnědý s pruhy, zadní křídla žlutooranžová, robusní tělo
Velikost:rozpětí křídel 40-50 mm
Způsob života:tažný motýl
Rozšíření svět:Evropa, Asie, severní Afrika
Rozšíření ČR:téměř po celém území
Potrava:motýli -nektar
Ochrana:nejedná se o ohrožený druh

Binturong

18. května 2017 v 19:28
Binturong je málo známé, ale přesto zajímavé zvířátko, která Vám dnes představím v krátkém článěčku.

Je to největší šelma z čeledi cibetek. Používá ocas jako ,,pátou končetinu" stejně jako některé opice a výborně šplhá na stromy a to má 20 kg.
Binturong je mírumilovná šelma, která se živí hlavně ovocem! Je chovancem mnoha zoologických zahrad. Nejlépe Vám ho představí následující videa:



Hlavně na druhém videu byla vidět jeho klidná povaha vůči lidem. Až půjdete zase někdy do ZOO zkuste se tam po něm podívat. U nás v Plzni ho máme a moc ráda ho pozoruji. Působí sice jako lenoch, ale umí i pěkně řádit.

Český objevitel největšího dravého brouka

10. května 2017 v 20:50
Nejprve bych se chtěla omluvit, že teď blog trochu flákám, ale prostě nestíhám. Mimo jiné zrovna hledám nevěstu pro jednoho z mých papoušků a žádná legrace to není. Asi jsem moc kritická, ale zatím žádná mi nevyhovovala (kéž by si jí Sunny vybral sám). Tahle má špatné peří, tahle je moc stará, tahle nemá kroužek.... No a teď konečně ke článku!

Na začátku 19. století prý přírodovědec Georges Cuvier prohlásil, že všechna velká zvířata již byla objevena. Řekl také že, gorily neexistují, to prý jen cestovatelé nejsou schopni rozpoznat šimpanze. Teď jsou nám jeho slova k smíchu, protože od té doby bylo objeveno ještě tolik druhů zvířat....a ne všechna byla malá. Ale jedno malé a přitom největší svého druhu objevil i český kryptozoolog Jaroslav Mareš. Je také autor mnoha knih, cestovatel a záhadolog. Objevil totiž největšího dravého brouka na světě! A to úplnou náhodou. Dostal krovky neznámého brouka, kterého zašlápl slon a hned mu bylo jasné, že jde o brouka, kterého nezná.

Dočetla jsem se o více případech náhodného objevení nového živočicha. Líbí se mi třeba případ z Francie. V jednom z muzeí měli vystavený exemplář obrovského gekona a nikdo se o něj desítky let nezajímal. Až nový majitel si ho prohlédl podrobněji a zjistil, že se lidé koukali spoustu let na nový druh gekona, který v přírodě už nejspíše zcela vymizel. Dostal jméno gekon Delcourtův a stále se pátrá po živých zástupcích druhu.

A ještě nakonec mám jeden zajímavý odkaz. Mám ho od jednoho blázna do přírody (dokonce si troufám říci, že skoro stejně velkého jako jsem já). Je to odkaz na zajímavé stránky (pouze v angličtině) plné tabulek právě o nově objevených druzích. Tady je: http://www.iucnredlist.org/

O čem se teď hodně mluví a píše?

4. května 2017 v 20:54
Protože se snažím být v obraze.... Rozhodla jsem se sepsat zde pár nejaktuálnějších a nejzajímavějších věcí z přírody, které se poslední dobou hodně řeší.

Žije vakovlk?
Když byl ve 30. letech 20. století zcela vyhuben nikoho nezajímal, nestudoval ho žádný vědec, zachovalo se jen několik starých fotek (pocházejících většinou ze ZOO) a pár jeho kůží a kostí. Až v poslední době se o vakovlkovi začalo zase mluvit. Objevili se vědci, kteří si byli jisti, že toto zvíře ještě nevymřelo. Doufají, že se pár jedinců ještě ukrývá na ostrově Tasmánie u Austrálie, kde byl spatřen ,,poslední" divoký vakovlk. Je však možné, aby se zvíře jeho velikosti ukrývalo před lidmi tolik let? Proč by nelovil ovce jako dříve? Nebo ho snad spatřili jen domorodci a před světem to tají? Jistě Vás napadá ještě spoustu otázek, ale odpověď na ně se dozvíme až skončí výzkum.

Wildlife Photographer of the Year 2016
Konečně je to tady! Vyhlášení jedné z největších fotografických světových soutěží zaměřených na přírodu, kterou pořádá Britské přírodovědné muzeum. I v 52. ročníku se bylo na co dívat. Soutěží se v mnoha kategoriích ( plazi, obojživelníci, ryby, savci, bezobratlí, město....) a novansnímky měli autoři jako třeba Iago Leonardo ( Španělsko), Nayan Khanolkar (Indie), Ronan Donovan (USA), Scott Portelli (Austrálie) a další. Výstava byla tentokrát, tak jsem si fotografie prohlížela přes internet. Jestli Vás vítězové kategorií také zajímají zde jsou stránky fotografů: www.iagoleonardo.com, www.nayankhanolkar.com, www.simonstafford.co.uk nebo se podívejte přímo na stránky muzea: www.nhm.ac.uk.


Druhý největší hlodavec
Když se řekne největší hlodavec určitě si vybavíte kapybaru, ale kdo je druhý největší hlodavec světa ví málokdo. Tak přátelé řeč bude o roztomilém zvířátku, které se jmenuje mara stepní. Mary jsou někdy přezdívány ,,srnky z řádu hlodavců" a to díky jejich dlouhým nohám, běhu a zbarvení, které opravdu připomíná srnku. I když není mara žádný obr ( v říši hlodavců ano, ale z našeho pohledu ne) dokáže běžet rychlostí až 45 km/h! Celkově je to velmi zajímavé zvířátko a jsem moc ráda, že je konečně oficiálně ,,sestřenkou" morčat a jiných hlodavců.


Strom roku 2017
Další soutěž, která se však může týkat i Vás (neříkám, že Wildlife se Vás nemůže týkat). Pokud víte o stromu, který by si zasloužil označení STROM ROKU 2017 a označení PAMÁTNÝ STROM nebojte se ho přihlásit! Není to jen tak: musíte ho změřit, odhadnout jeho stáří, dohledat zmínky o něm v kronikách, sehnat hromadu podpisů....

Co jste možná nevěděli....

3. května 2017 v 20:30
Tento článek je vlastně pokračování k předešlému článku, protože také souvisí se stopami člověka v přírodě. Že se máme k přírodě chovat hezky je snad zbytečné psát, ale napsat PROČ se o přírodu starat je důležité. Tak tady jsou některé důvody, které jsem vybrala z knihy pana Františka Hykeše, z časopisu Příroda a z výstavy Země krásná neznámá.

- Během 20. století bylo zničeno 80 procent světových pralesů.
- Do roku 2100 by mohla hladina moří stoupnout až o 50 cm. To by se dotklo 20 procent světové populace.
- V roce 2005 dosáhla díra v ozonové vrstvě na jižní polokouli 7 milionů čtverečních kilometrů, což je více než trojnásobek rozlohy USA.
- Průměrná roční spotřeba benzínu na člověka: v Africe - 31 l
v Asii - 50 l
v Evropě 427 l
v Americe - 1 637 l
- Na naší planetě hrozí zánik 1/4 druhů savců, 1/8 ptáků, 1/3 ryb a 2/5 obojživelníků.
- Spotřeba vody za jeden den : farmář na Madagaskaru -10 l
Pařížan - 240 l
Američan - 600 l

Popravdě jsem z některých čísel byla opravdu zděšená a musela jsem si ji přečíst ještě jednou. Myslím si, že je dobré to vědět a třeba se nad tím i trochu zamyslet, protože mozek nestačí jen mít, ale také ho musíme někdy používat!

Kam dál