Březen 2017

Démon z Afriky

31. března 2017 v 12:51
Na Zemi najdete spoustu tajemných zvířat, ale v lesech rovníkové Afriky se prochází opice, která dělí svět na dva národy. Jedni jí milují, druzí tvrdí, že je ošklivá nebo dokonce strašidelná. Řeč je o velkém primátovi, který se odborně jmenuje mandril rýholící . Přezdívku démon z Afriky získal díky svému pestrému zbarvení, ale také díky jeho způsobu života.

Samci dosahují hmotnosti až 40 kg, samice jsou většinou poloviční a oproti samcům nenápadně zbarvené. Dospělí samci mají modře a červeně zbarvený obličej a to společně s obrovskými tesáky budí respekt. Pohybují se většinou na zemi, ale v případě nebezpečí nebo spánku se uchylují do korun stromů. Zajímavé je také, že tlupa spí každou noc na jiném místě a nikdy nezůstává na stejném místě více než jeden den. Více než polovinu dne hledají potravu jako třeba listy, ořechy, výhonky, některé plody atd. Z živočišné stravy jsou to bezobratlí, ryby, ptáci a vejce. Jejich jídelníček je celkem pestrý.

Skupiny mandrilů vede jeden dominantní samec a můžou čítat až 150 jedinců! V období páření se skupiny spojují a vytvářejí obrovské opičí tlupy, které mívají až 500 jedinců. Zajímavé je, že přirozeným nepřítelem mandrilů jsou šimpanzi.

U nás v České republice můžete mandrily vidět v ZOO Ostrava a ZOO Ústí nad Labem. Opravdu velkou skupinu najdete v ZOO Ueckermünde.

Jak je to s pandou

30. března 2017 v 19:54
Panda velká je celosvětovým symbolem ohrožených zvířat, ale jak je to sní doopravdy? Skutečnost bývá často trochu jiná.
Je pravda, že panda byla v minulosti opravdu kriticky ohroženým druhem, ale poslední dobou její počty stále stoupají. V září roku 2016 se dokonce posunula v hodnocení IUCN z kategorie ohrožených druhů mezi zranitelné! To samozřejmě znamená, že stále potřebuje ochranu, ale také je to známka úspěšnosti odchovu pand v zajetí. Pandy ještě nemají vyhráno, ale za pár let by se jejich počty ve volné přírodě mohli zvýšit. Problém je v tom, že pandy mají malý počet mláďat v zajetí i v přírodě. Po 181 březosti se samicím rodí jen jedno nebo dvě slepá a holá mláďata. Většinou z dvojčat přežije jen jedno.

Nejnovější informace udávají, že ve volné přírodě žije více než 900 jedinců. Ale i tak panda velká zůstává symbolem Světového fondu na ochranu přírody ( Anglicky - World Widlife Fund, ve zkratce - WWF).

Mezi místa s významnou populací pand patří například přírodní rezervace Wo - lung v Číně, kde se pandy úspěšně rozmnožují.

Palmový olej - nenápadné zlo

30. března 2017 v 19:03
Rozhodla jsem se napsat článek o palmovém oleji, chtěla bych Vám otevřít oči a ukázat, co je to za zlo. Já sama jsem hrdá na to, že nejím ani nepoužívám NIC, co palmový olej nebo tuk obsahuje. Musela jsem se vzdát některých svých oblíbených sladkostí, ale třeba i oblíbené značky kosmetiky. Palmový olej je skoro všude, v jídle, v pohonných hmotách, v kosmetice i v průmyslu....

Proč je tak špatný? Protože palma olejná potřebuje rozsáhlé plantáže, které se získávají vypalováním nebo kácením deštných pralesů. Vymírají tak rostliny i živočichové a úplně zbytečně! Přitom obsahuje mnoho nezdravých kyselin a jejich množství je dokonce vyšší než ve vepřovém sádle. Přispívá tak ke tvorbě cholesterolu v krvi.

Nejvíce se pěstuje v Indonésii a Malajsii a podle ekologů je ničí šíleným tempem. Podle nejnovějších zdrojů zaujímají palmové plantáže asi 425 tisíc hektarů půdy!

Plíce světa

30. března 2017 v 18:18
Plícemi světa označuji tropické deštné lesy, které produkují nejvíce vzdušného kyslíku ze všech biotopů, ale jsou také domovem mnoha zajímavých živočichů a rostlin. Deštné lesy, ale v dnešní době bohužel pomalu mizí a nemůže za to nikdo jiný než člověk. Asi si většina lidí neuvědomuje, že pralesy jsou důležitější než peníze! Ale taková je prostě doba. Odhaduje se, že zde žijí 2/3 ze všech známých rostlin a suchozemských živočichů. Tropické deštné lesy také poskytují ,,obrovskou lékárnu" . Pochází z nich téměř polovina přírodních léčiv. Tropické deštné pralesy najdeme v Africe, Amazonii, Brazílii, Malajsii, Borneu, ale i v Asii.

Udává se, že od poloviny 20. století byla vykácena polovina všech tropických pralesů na Zemi.

Deštné pralesy jsou domovem velkého množství zvířat ( anakondy, vřešťani, jaguáři, papoušci, žáby, motýli, pavouci...). Také je v nich spousta rostlin ( liány, heliconie, orchideje....).

Savci, kteří kladou vejce

30. března 2017 v 17:15
Většina savců rodí živá mláďata , ale i tady stvořila příroda tvory, kteří dokazují, že je to mocná čarodějka. Proč jsou, ale i vejcorodí živočichové řazení mezi savce? Protože mají i pár společných znaků. Třeba to, že jejich mláďata sají mateřské mléko a to by mělo jako důkaz stačit. Zde Vám představím dva nejznámější vejcorodé savce, kteří oba pochází z Austrálie - země vačnatců a právě PTAKOŘITNÝCH.

Ptakopysk podivný
Ptakopyskové žijí pouze ve východní části Austrálie a na Nové Guinei. Je to jediný žijící tvor z čeledi Ornithorhynchidae, jeho příbuzní zemřeli s dinosaury. Když byl v roce 1797 objeven prví jedinec v Anglii ho považovali za podvod. Je pravda, že svým zvláštním vzhledem připomíná kachnu, bobra, vydru, ale rozhodně ne existující zvíře! Ale na ptakopyskovi není zajímavý jen jeho vzhled. Málo kdo ví, že na stehně zadní končetiny má jedovou žlázu a dokáže produkovat jed. Jeho jed může být i nebezpečný, protože postižené místo oteče a prudká bolest může trvat i několik měsíců. Ptakopyskové jsou noční živočichové a loví ve vodě. Jeho potravu tvoří hlavně červi a larvy hmyzu. Samice klade obvykle dvě až tři vejce, která ukrývá v hnízdě.

Ježura australská
V roce 1792 byla poprvé popsána vědcem Georgem Shawemem a všichni si dlouho mysleli, že je příbuzná s mravenečníky. Ježury jsou velké 40 až 45 cm a váží asi 3 kg. Existuje několik podruhů, kteří obývají například i Tasmánii. Její vajíčka jsou velká jenom jako lískový oříšek! Čerstvě narozená mláďata jsou kolem 1,5 cm velká a váží 0,3 gramy.