Duben 2017

Larva, která může lidstvo zachránit před plasty

27. dubna 2017 v 21:58
Nezačala jsem psát sci-fi povídky, ale opravdu jste četli správně. Právě začínáte číst článek o larvě zavíječe voskového, která je nepřítelem včel, ale podle vědců může zachránit lidstvo před plasty, které pomalu zaplňují naši planetu! Teprve dnes jsem narazila na zajímavý článek o vědecké práci paní Federicy Bertocchiniové. Nejen, že je to skvělá včelařka, ale i vědkyně s nápady, které prý dokáží zachránit Zemi. Nápad je to moc pěkný, ale je reálný?
Vše to začala úplně obyčejně. Federica čistila včelí úl a našla právě larvy zavíječe, dala je do igelitového pytlíku a po chvíli zjistila, že se larvy prokousaly a zmizely.......zní to opravdu jako pohádka, ale tak se zrodil její dokonalý plán!

Teď ještě něco málo k samotnému zvířátku, aby jste věděli o kom je to vlastně řeč. Zavíječ voskový je drobný motýl, který je vázaný na úl. Do včelího vosku klade svá vajíčka. Po pěti dnech se z vajíček líhnou larvy a prokousávají v plástu chodbičky, aby se mohly zakuklit. Včelám to vadí a proti larvám se brání a to jim snižuje výnosy medu.

V Institutu biomedicíny a biotechnologie v Kantábrii provedli experiment se 100 larvami. Nechali je žvýkat polyetylenovou tašku, kterou výrazně poničily už po 40. minutách. A protože se plasty v přírodě rozkládají až 400 let je boj s nimi velmi aktuální. Samozřejmě, že by bylo fajn omezit počet plastů, ale i tento plán má nějaké to ale. Já si třeba nejsem jistá, jestli je vůbec vhodné krmit úmyslně larvy plasty. Přirozené to není, ublížit jim to prý nemůže..... Sama jsem zvědavá na závěr pozorování.



Psík mývalovitý v Česku

27. dubna 2017 v 20:43
Nejprve se chci omluvit, že teď blog trochu zanedbávám, ale jistě pochopíte, že jsou důležitější věci. Tento článek vznikl po rozhovoru s jedním myslivcem, protože jsem měla smíšené pocity a potřebovala jsem se vypsat a podělit se o můj názor.

Šlo o psíka mývalovitého, který je v Česku nepůvodním druhem a byl sem zavlečen z Asie, hlavně kvůli jeho chovu pro kožešinu (že jsem proti kožešinovým farmám snad ani nebudu psát, byl by to další článek). Jenže díky vysokému počtu mláďat ve vrhu, širokému spektru potravy a přizpůsobivosti se zde rozšířil a utlačuje některé původní druhy ( ovšem nikdo neřeší, že mýval není jediný nepůvodní druh u nás, který způsobuje problémy). Cituji z portálu http://zpravy.idnes.cz :
,,Požírá totiž chráněné druhy obojživelníků a bezobratlých, kvůli němu ubývají také ptáci žijící na zemi nebo v nižších křovinách."

Tak opravdu nevím, ale podle již zmíněného myslivce je jediné řešení: střílet, střílet, střílet! Neměli by se střílet spíše ti, kteří ho sem zavlékli? A opravdu jeho přítomností příroda trpí více něž tou lidskou? Ještě musím dodat, že je to jen můj názor (jako vše tady na blogu) a rozhodně nepodporuji vetřelce v naší přírodě.

Mé úvahy....aneb proč?

21. dubna 2017 v 23:32

Ano, zase jsem se rozhodla napsat článek k tématu týdne. Pravidelní čtenáři jistě ví, že to je na mém blogu spíše výjimka, ale tohle téma s názvem ,,Hloupí lidé" mi sedlo a myslím si, že se dokonce i hodí k hlavnímu tématu mého blogu o přírodě. Ale moc Vás prosím, aby jste tento článek brali jako mojí vlastní úvahu a nemysleli si, že jsou to všechno ověřené informace. Aby byl článek tak akorát dlouhý rozčlením ho do podkapitol. Samozřejmě budu ráda za Vaše názory, které si ráda přečtu v komentářích pod článkem.

1. Definice hloupého člověka
Kdo je to vlastně hloupí člověk? Jak se pozná? No, přesná definice hloupého člověka bohužel není a je na nás, koho bereme za hloupého. Hlupáci se nachází ve všech odvětvích, ale já se zaměřím (překvapivě) na přírodu.
Tak tedy: Hlupák je například i ten, kdo si nedokáže vážit přírody a její moci. Hlupák nikdy nepozná krásu přírody, myslí si, že on je ,,pán tvorstva" a může všechno. Ničí vše kolem sebe, nebere ohledy na nic a na nikoho jiného. Chová se bezohledně a...... Mohla bych pokračovat do nekonečna, ale každý z Vás má jistě úplně jinou představu hloupého člověka. Je to totiž moc široký a neurčitý pojem. Ovšem musím podotknout, že hlupákem se může stát i vzdělaný člověk.

2. Od kácení lesů po vyhubení živočišných druhů
A pokračovat bych zase ještě mohla! Zkuste se zamyslet, co dělají lidé pro přírodu? Nebo ještě lépe, zamyslete se, co může způsobit hloupý člověk v přírodě! Škoda slov, zmíním se jen o pár věcech, které já pokládám za jedny z nejdůležitějších. Nejprve uvedu příklad: Žralok bílý je považován za jednoho z největších zabijáků lidí, ale ročně má na svědomí ,,jen" několik desítek lidských úmrtí a nikdy člověka nenapadne když nemusí. Ale ČLOVĚK zabije ročně několik milionů zvířat a mnoho druhů už zcela vyhubil! Co třeba takový australský vakovlk? Kde je s ním konec? Možná si to nechceme přiznat, ale to lidé ho vystříleli, aby jim nemohl škodit. Považovali ho za škůdce..... Vlastě nemusíme chodit tak daleko. U nás před sto lety také lidé vystříleli většinu velkých šelem a teď doufají, že se sem zase vrátí.
A ještě se zmíním o deštných pralesech, které také kácíme a vypalujeme kvůli palmovým plantážím pro palmu olejnou. Jenže ztrácíme plíce planety a ničíme domov stovkám zvířat a rostlin. Dále také ničíme ovzduší...... Ale proč?!

3. A zvířata ještě jednou
Četli jste knihu Malý princ? Jestli ano, určitě si pamatujete slavnou větu: ,,Jsi navždy zodpovědný za to, cos k sobě připoutal." Tak proč končí tolik zvířat v útulcích? Proč dnešní vyspělá společnost dovolí týrání zvířat? Proč? Takových proč je mnoho a já si na ně musím odpovědět sama.

Tak a teď posuďte sami, kdo jsou to ti hloupí lidé.

Na závěr článku bych se Vám chtěla trochu omluvit, že jsem se nedržela své emoce na uzdě. Je totiž pravda, že je i spousta lidí s dobrým srdíčkem, kterým na přírodě opravdu záleží a pomáhají jí. Těm patří velké dík! Ovšem téma znělo jasně.

Pták roku 2017

20. dubna 2017 v 20:07
S napětím jsem čekala na letošní vyhlášení ptáka roku a až dnes jsem se konečně dočkala. Takže poprosím slavnostní fanfáry................ptákem roku 2017 se stal DATEL ČERNÝ! Já osobně mám radost, že zrovna pták z rodu šplhavců, protože předchozí roky to byl vždy dravec nebo sova (jednou čáp). A myslím si, že pták roku by si zasloužil alespoň krátký článeček.

Datel černý je poměrně velký černý pták se zvláštním uspořádáním prstů na noze. Dva směřují dopředu a dva dozadu. Podobnou nohu má i strakapoud, žluna nebo jiní šplhaví ptáci.
Datel se živí hlavně larvami dřevokazného hmyzu pod kůrou. Právě proto se mu říká ,,lékař stromů" nebo ,,doktor lesů". Jejich jazyk je k tomu přizpůsoben. Nebudu ho popisovat odborně, ale pro představu: jazyk má datel opatřený zpětnými háčky a má ho velmi lepivý. Žije ve větších a klidných lesech, ale vidět ho můžeme i ve městě. Přednost dává listnatým lesům, kterých je v ČR stále méně a méně. Z tohoto důvodu není příliš hojným ptákem.
Hnízdí také v dutinách stromů.

Tak to bylo něco málo k ,,doktorovi lesa" a pamatujte si, že až uvidíte datla je to PTÁK ROKU 2017.

Filipíny

19. dubna 2017 v 18:52
Zdravím mé milé čtenáře. :-)
Nevím jak u Vás, ale u nás je strašná zima a dokonce i padal sníh. Tak jsem dostala nápad napsat ,,zahřívací" článek. Hned mi bylo jasné, že to musí být nějaké tropické místo s krásnou přírodou, o kterém jde dobře psát a něco o něm vím.

Tak prosím FILIPÍNY jsou přesně námět na takový chladný den! Rozkládají se asi na 7107 ostrovech v Tichém oceánu. Hlavním městem je Manila. V roce 2013 (novější údaje jsem nenašla) je obývalo asi 98 milionů obyvatel.

Zajímavé a krásné je i jejich motto : "Pro Boha, lid, přírodu a stát!" Našla jsem ho i v originálu: ,,Maka-Diyos, Maka-Tao, Makakalikasan, at Makabansa!"

Ale můj blog je o přírodě! Tak se k ní vracím. Určitě musím zmínit, že 36 % rozlohy země zaujímají původní lesy. V lesích tam rostou třeba mahagony. Časté jsou zde tropické tajfuny. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 26,5 °C. Co bych teď za těch 27°C dala! A protože Vás nechci nudit, tak tady jsou některá zvířátka, která na Filipínách můžete potkat:
- makakové ( úžasná opička, která dokazuje pravdivost přirovnání ,,mazaný jak opice")
- nártouni ( drobný noční savec s nápadně velkými očičky)
- netopýři a kaloni ( kaloni jsou na rozdíl od netopýrů většinou býložravci )
- oceloti ( střední kočkovitá šelma, v dnešní době velmi ohrožená ) a jiné divoké kočky
- jeleni ( náš evropský sice ne, ale jeho menší bratránci ) a další kopytníci
- více druhů krajt
- jedovatí hadi
- želvy
- ještěři a malé druhy gekonů

Příroda - nejlepší zahradnice

17. dubna 2017 v 16:15
Prší, prší a zase prší.... Tak jsem zase usedla k notebooku, že něco napíšu. Vlastně jsem se před chvílí vrátila z procházky, kolegové pejskaři mi jistě dají zapravdu, že ven se musí za každého počasí. Takže deštník, bunda, boty a šelma psovitá usychají a odpočívají a já se pouštím do psaní.

Jak je známo, příroda je dokonalá kuchařka, zahradnice, lékárnice, malířka, sochařka a nevím co ještě. A právě jedlým pokladům z její nekonečné zahrádky věnuji tento článek. Snad se někomu bude hodit třeba při vaření.

Česnek medvědí
Medvědí česnek já osobně miluji. Mám ho ráda na mase, v polévkách, v salátech, v pomazánkách, ale i třeba jen tak na brambory. Právě teď je ho všude plno. Nám roste kousek pod domem u potoka a je ho tam tolik, že neubývá ani po častých návštěvách mé rodiny. A to si pro něj chodíme skoro každý den!
Je nejen chutný, ale i velmi zdravý. Prý pomáhá při chřipkách, astmatu a při snížení krevního tlaku. Zkuste si ho někdy třeba přidat do obyčejného pomazánkového másla. To je pak dobrota!

Sedmikráska chudobka
Sedmikráska není jen krásná a něžná květinka, ale i ona se dá použít v kuchyni. Třeba takový sedmikráskový med, který se dělá podobně jako pampeliškový ( ze smetánky lékařské). Květy sedmikrásky obsahují saponiny, silice, třísloviny, flavonoidy, vitamíny (převažuje C) a minerály (významně je zastoupen draslík, vápník, fosfor a hořčík). Tyto složky pomáhají proti zánětům a působní jako pomoc při odkašlávání. Přidávám recept na domácí sirup proti kašli:
Budeme potřebovat dvě sklenice kvítků této drobné rostlinky, které promícháme s půl druhou sklenicí cukru a odložíme na přibližně dvanáct hodin nebo prostě přes noc. Po uplynutí této doby slijeme do sterilně čisté láhve sirup, který se nám vytvořil a uložíme ho do lednice, kde by měl vydržet tři až čtyři měsíce. V případě nemoci podáváme jednu lžíci třikrát denně.
Třeba se Vám bude někdy hodit!

Šípky
Na sběr šípku se doporučuje období od října do listopadu. Někde jsem slyšela, že se doporučuje sbírat šípky až po prvních mrazech. To jsou prý chutnější a sladší. Ale mráz zase zničí hodně vitamínů. Najdeme v nich vitamín C, A i B! Obsahují i železo a vápník a velmi zdravé flavonoidy. Ze šípků se vyrábí čaj, omáčky, víno, džem a mnoho dalšího. Konzumovat se dají i sušené.

Další vlk zemřel na dálnici

16. dubna 2017 v 20:30
Já to říkám pořád, že dálnice a silnice všeobecně jsou pro zvířata čisté zlo. Ale v dnešní době by to bez nich už nešlo... Bylo by fajn provoz třeba trochu omezit, ale nechci Vám dělat kázání. To byl jen můj malý úvod k dnešnímu článku.

Na Havlíčkobrodsku na dálnici D1 osobní auto srazilo dospělého vlka, který vážil asi 40 kg! Když ho srovnáte s německým ovčákem, který váží většinou 35 kg je to celkem macek! Jednalo se o samce a odborníci mu odebrali vzorky pro genetickou analýzu. Zjistili, že vlk k nám přišel z Karpat a musel urazit několik set kilometrů. Testy DNA prokázaly, že sražený vlk patřil k populaci, která žije na středním a západním Slovensku a v polských Beskydech.

19. dubna můžeme pozorovat obrovský asteroid!

13. dubna 2017 v 20:20
Možná už jste o asteroidu 2014 JO25 někdy slyšeli, protože v poslední době se o něm hodně mluví a píše. 19. dubna ho budeme moci pozorovat pouhým okem! Proletí kolem Země nebezpečně blízko, ale podle NASA se nemusíme ničeho bát.

"Asteroid známý pod označením 2014 JO25 má v průměru 650 metrů, což odpovídá druhé nejvyšší budově světa," informuje NASA s tím, že jeho vzdálenost při průletu kolem Země (1,8 miliónu km) je 4,6krát větší než mezi naší planetou a Měsícem! Vidět prý bude dobře, jeho povrch odráží světlo.

Tento asteroid nebyl v takové blízkosti od Země už 400 let a zase 500 let rozhodně nebude.

Tak co budete pozorovat 19. dubna v noci oblohu? Já ano a jsem dost zvědavá.

Teď mám slovo já....

12. dubna 2017 v 21:40
Asi si říkáte, co se to stalo, že JÁ píši článek k tématu týdne. Ale aktuální téma se mi zrovna líbí a i se mi hodí do zaměření mého blogu. Téma týdne je: TEĎ MÁM SLOVO JÁ. Je pravda, že já jsem ten typ člověka, který má dost často slovo. Ráda diskutuji a moc ráda radím ( tedy pokud zrovna umím poradit). Chtěla bych sem sepsat některé věci, na které mám vlastní názor nebo o nich vím něco víc. Samozřejmě to neznamená, že Vám můj názor vnucuji. To vůbec ne! Každý má svůj názor a mě ten Váš moc zajímá a budu ráda když se vyjádříte do komentářů pod článek.

KDYŽ SE ŘEKNE PŘÍRODA......Jako první se mi vybaví česká příroda, kterou mám asi nejraději. Rozkvetlé louky, nekonečné voňavé lesy plné zvěře. Rychlé a čisté potůčky plné ryb. Takovou přírodu už bohužel na moc místech nenajdeme.

KDYŽ SE ŘEKNE DIVOČINA.....Jednoznačně Kanada! Pak možná africký nebo jihoamerický deštný prales, ale Kanada jako první. Přeci jenom jejímu kouzlu jsem propadla už dávno. Představte si, že vyrazíte na několika denní túru kanadskými lesy jen s batohem na zádech - můj velký sen.
Ale je pravda, že divočina by s trochou fantazie ( která mi rozhodně nechybí ) mohla být divočina i naše příroda. Třeba když si lehnete do zarostlé louky a po hlavě Vám skáčou cvrčci a luční kobylky :-).

KDYŽ SE ŘEKNE KRÁL ZVÍŘAT.....Pro Vás jistě lev, ale zkuste se zeptat afrických domorodců. Řeknou Vám, že králem zvířat je slon, protože se ho i lev bojí. No, je to asi věc názoru.

Boubínský prales

10. dubna 2017 v 20:59
Chvíli jsem teď psala články zaměřené hlavně na zvířata, tak se vracím k rostlinstvu. Původně jsem měla v plánu psát o masožravých květinách, které jsou určitě fascinující a zajímavé, ale po přečtení knihy o krásách české přírody jsem se rozhodla jinak. Našla jsem v ní úplně malinkatý článeček o Boubínském pralese. A tak se mi v hlavě zrodil nápad si o něm zjistit něco více.

Najdeme ho v samém srdci Šumavy a rozhodně stojí za návštěvu. Já sama docela lituji, že jsem tam byla zatím jen dvakrát. Některé stromy tu jsou staré až 400 let, ale samotný prales je starší než lidský rod! Proto je také chráněn a to velmi přísně.

Dovoluji si citovat ( zdroj Boubín: Tajemství pralesa):
,,Prales je zázrak, který se děje bez našeho přičinění. Žije sám sebou a díky tomu je neskonale zajímavější, složitější a zdravější než všechny lesy v okolí. Je divoký a nespoutaný. Ze starých pařezů rostou mladé stromky a smrky dosahují výšky až 50 m. Zároveň je muzeem přírodních bizarností. Kmeny jsou všelijak pokroucené, kořeny propletené a kůra stromů vrásčitá a plná podivných útvarů. Všude je spoustu vývratů a tlejících stromů, které občas při pádu prolomí ohradu. Široké rozestupy starých buků přecházejí v neprostupné mlází a paloučky s bílými sedmikvítky střídají pole lopuchů."
Nu, lépe bych to nenapsala.

Prales byl za chráněný vyhlášen 1. ledna 1858. Oblast Boubínského pralesa se rozkládá přibližně na 46,67 ha. Před zásahy člověka zde žili medvědi, vlci a rysi a dokázali redukovat počty srnců, jelenů, daňků, divokých prasat a dalších zvířat. Teď když přirozené větší predátory člověk na velkém území České republiky vyhubil narušil tak celou faunu. A proto se vždy vytočím, když slyším myslivce nadávat na divoká prasata, že jich je strašně a kdo je má stíhat střílet. Nikoho už nenapadne, že vše se vším souvisí a v přírodě to platí dvojnásob!

Tak vidíte....od Boubína jsem odskočila zase úplně jinam. Snad nevadí.

Okapi pruhovaná

7. dubna 2017 v 19:04
Sedím s notebookem ( a ještěrem Dandulkou) v posteli a přemýšlím a čem psát. Asi mám hodně velkou fantazii, protože venku prší a já dostala konečně nápad! Budu psát zvláštním zvířátku se jménem : Okapi pruhovaná . Nebojte se, nespletla jsem si blog! Okapi je totiž moc zajímavá příbuzná žiraf a myslím si, že se o ní ví hodně málo a to je veliká škoda.

Okapi žije v hustých lesech v Africe a není snadné ji spatřit. Je hnědá a má bíle pruhované nohy a světlejší hlavu. Odborníci si myslí, že příbuzní dnešní okapi žili na Zemi přibližně před 10 000 000 lety. Ovšem okapi pruhovaná byla poprvé spatřena až v roce 1900! Svět nemohl uvěřit tomu, že se tak velké zvíře dokázalo ukrývat před lidmi. To mu dle mého názoru přispěl právě prales, který je dokonalým úkrytem pro zvířata. Jak už jsem zmínila je to příbuzná žiraf, ale léta se uváděla jako příbuzná zeber, kterým se i více podobá.

Žijí samotářsky a skupiny tvoří pouze v době páření a také matka s mládětem žijí společně. Okapi se dožívají až 30. let a už se celkem často chovají v zoologických zahradách i u nás v České republice. Dokonce se zde i páří a úspěšně odchovávají mláďata! Živí se hlavně listy a pupeny, ale nepohrdnou ani ovocem.

Jsou to jediní savci, kteří si jazykem dokáží vyčistit i uši. To můžete pozorovat třeba v ZOO Dvůr Králové.

Jaro

3. dubna 2017 v 18:07
Trochu se zpožděním, ale přeci!

Jaro není jen ,,oblíbené" roční období pro alergiky. Je to čas, kdy se příroda probouzí, rodí se mláďátka a vše okolo kvete, my míváme jarní únavu a vadí nám změna času.... Já mám jaro moc ráda. Stačí otevřít okno a už slyším zpívat ptáčky ( trochu vtipné je, že já slyším spíše naše papoušky a zebřičky). Sluníčko se pomalinku probouzí a ukazuje, že už teď má sílu a pěkně hřeje. Já říkám, že je to posel léta, léto ho poslalo, aby jsme se více těšili na spálená ramena a otravný hmyz, ale také na dlouhé teplé večery, koupání a čas odpočinku.

Bydlím kousek od potoka a každý rok se přilétají hnízdit kachny, většinou jeden nebo dva páry. Je krásné je pozorovat a ráda se na ně chodím koukat. Snažím se je nevyplašit a stojím na míst, které je od hnízd dost daleko, ale výhled mám perfektní. Také ráda pozoruji pár čápů, který se uhnízdil na komíně opuštěné továrny. Pozoruji je při opravách jejich majestátního hnízda, při sezení na vejcích a při výchově mladých. Když společně odlétají zpátky do teplých krajin je mi po nich docela smutno.

Svoji zahrádku mám také moc ráda a nejraději na ní mám květinky, které tam nikdo nezasadil. Rostou si tam trochu neuspořádaně, ale to se mi právě nejvíce líbí. Nejvíce je tu sněženek. A právě sněženku mám raději než třeba růži. A není pravda, že je obyčejná nebo dokonce nudná!

Nejrozšířenější pták na světě

3. dubna 2017 v 16:47
Možná Vám zrovna sedí za oknem a kouká na Vás. Tento článek věnuji drobnému ( asi 30 gramovému) ptáčkovi, který se stal nejrozšířenějším druhem ptáka na celém světě. Žije v celé Evropě, téměř celé Asii, v Africe, v Austrálii, na Novém Zélandu i v Americe. Řeč je o vrabci domácím, který se dokázal přizpůsobit a přežívá v nejrůznějších prostředích a přitom se mi zdá, že se na něho často zapomíná. Viděla jsem o něm asi dva nebo tři dokumenty, ale stejně....

Vrabec je poměrně nenápadný pták, ale když si ho prohlédnete zblízka poznáte, že je to celkem pestře zbarvený opeřenec. Samec a samice se od sebe vzhledem liší. Nejsnáze je od sebe rozeznáme podle černé skvrny na hrdle, kterou má pouze samec. Mladí ptáci jsou zbarvení jako samice a rozeznat u nich pohlaví je těžké. Oproti vrabci polnímu je větší a zavalitější. U nás žijí oba druhy. Podle jmen poznáme, že vrabec domácí se zdržuje převážně u lidských obydlí a i ve velkých městech a jeho menší příbuzný hlavně na polích. Dočetla jsem se, že v Česku v letech 2001 až 2003 hnízdilo asi 2,8 až 5,6 milionu párů vrabců domácích! A docela jsem žasla.

My lidé....

2. dubna 2017 v 15:16

Proč jsem se rozhodla napsat článek o lidech? Abych řekla pravdu, můj blog je o přírodě a vypadá to, že my lidé se jí už hodně vzdalujeme, ale stále k ní patříme ( a stále ji ničíme, ale najdou se i lidé, kterým na přírodě opravdu záleží a pomáhají jí). Někdy se ptám ke komu patřím já? Snažím se přírodě pomáhat, ale i já jezdím autem, používám výrobky z ropy.... Našlo by se toho mnoho, ale nebudu psát o sobě! Uvedu několik příkladů, jak by mohl obyčejný člověk přírodě pomáhat.

1. To je z ropy a to taky....
Ropa. To je jedna velká kapitola sama o sobě. Podívejte se okolo sebe a zkuste napočítat věci, které jsou z ropy ( jako třeba plast a z plastu je další hromada věcí). Všude se teď mluví o tom, že by měl každý omezit spotřebu igelitových sáčků a tašek, používat je třeba několikrát za sebou nebo je vyměnit. V tom jsem přírodě docela prospěšná, používám mnohem raději tašky z látky a mám k nim i pěkný vztah. Jednu mám z Anglie, další z Chorvatska, další z Prahy a nosím je podle nálady. Nejraději mám jednu s nakreslenou hlavou německého ovčáka ( mojí celoživotní psí lásky). Je pravda, že tahle taška není zrovna nová, proto jí nosím jen na menší nákup, velká by neunesla. Také by jsme prý měli kupovat potraviny bez obalu, jenže kupte si rohlíky a neste si je v ruce bez sáčku, že? Budou na Vás koukat jak na blázna.

2. Cestování a necestování
Když se řekne cestování nevybaví se mi cesta do práce, ale třeba dovolená nebo výlet. Ale určitě se mi vybaví auto ( přitom je tolik způsobů cestování). Pro přírodu je lepší jezdit hromadnou dopravou to ví snad každý. Zkuste si představit ulici plnou aut, v každém tom autě si představte jednoho člověka. Nebylo by lepší, aby bylo aut méně a stejný počet lidí seděl v jednom nebo dvou autobusech?

3. Les
Chodíte rádi na procházky do lesa? Já ano a moc ráda. A proto mi trhá srdce, že naše lesy pomalu mizí. A to vůbec není žádná katastrofa oproti kácení deštných pralesů! O pralesech jsem už psala v samostatném článku, ale náš les si také zaslouží pozornost. Uvedu další příklad : Byla jsem na týden ve Velké Británii a ukazovala jsem jedné anglické rodince z Londýna fotky naší republiky. Měla jsem tam fotky hradů, zámků, měst, ale také fotky českého venkova a přírody. A oni moc obdivovali naše lesy. Záviděli nám je a divili se, že je ještě nemáme všechny vykácené! Opravdu jsme taková malá zemička a máme tolik lesů a nevážíme si jich a to je veliká škoda.


Tak vidíte, nakonec nebyl tenhle článek jen o lidech.